Jaký živý plot si vysázet? Oblibě se těší túje či habry
Víc přírodní, víc zelená. Taková je zahrada obehnaná živým plotem. Navíc v ní bude příjemné soukromí a ticho bez prachu z ulice, ptáčci a další drobná zvířátka najdou ve větvích úkryt a celý prostor bude působit klidným a útulným dojmem. Živý plot je ale náročnější na údržbu než ten drátěný. A pokud chcete opravdu bezpečné oplocení, je potřeba oba typy plotu zkombinovat. Jestli tedy váháte, zda se do výsadby pustit, máme pro vás odpovědi na nejčastější dotazy k rostlým plotům.
Mezi výhody živého plotu patří:
- zastínění pozemku před očima sousedů,
- polopropustnost – chrání před větrem a tlumí jej na na delší vzdálenost lépe než zeď,
- zlepšení klimatu pozemku a zachytávání prachu (důležité zvlášť okolo silnic a prašných cest),
- úkryt ve větvích pro ptáky, ježky a další zvířátka,
- není lákadlem pro sprejery.
- je potřeba o něj pravidelně pečovat (stříhat, zalévat), to je časově i finančně náročné,
- některé rostliny rostou příliš pomalu nebo rychle odrostou z optimální délky,
- zabere více místa než klasický plot,
- přestárlé dřeviny živého plotu můžou být nebezpečné (padat, trouchnivět, být napadené škůdci a podobně).
Jak na živý plot
1) Co je nejlepší na živý plot? Z jakých dřevin jej můžu vysázet?
Rostlý plot se nejčastěji vysazuje z dřevin jako jsou listnaté ptačí zoby, dřišťály, habry, hlohy, javory a buky nebo jehličnaté tisy a zeravy.
2) Co mám použít na živý plot na své zahradě?
Záleží na několika faktorech:
- zda chcete hranici pozemku osázet listnatými nebo jehličnatými dřevinami (listnaté na zimu opadají a bude přes ně více vidět),
- jaký máte na zahradě typ půdy,
- jaké další podmínky jsou na zahradě (nadmořská výška, světová strana)
- jak rychle chcete, aby plot rostl.
3) Jak sázet živý plot?
Naměřte si a vykolíkujte místo, kde by měl živý plot být. Mezi kolíky si natáhněte provázek, ať dodržíte rovnou linii. Kolem provázku si připravte cca 80 cm široký pruh, který poctivě zryjete a vyházíte z něj zeminu v hloubce asi 50 cm. Nasypejte do ní kompost a můžete začít sázet dřeviny. Hustota záleží na konkrétní rostlině, obvykle se sází 3 až 6 rostlin na metr. Nezapomeňte (nejen) po vysazení poctivě zalévat.
Například rostlinky tavolníku se sází zhruba 45 cm od sebe, ptačího zobu 30 cm od sebe a túje v třičtvrtě metrovém až metrovém rozestupu.
4) Jak daleko sázet živý plot od plotu a hranice pozemku?
Je potřeba počítat s tím, že se dřeviny rozrostou a budou košatět. Podstatné je, abyste:
- se dostali k jejich údržbě i ze zadní strany,
- aby prorůstající větve neničily plot
- a aby kořeny nenadzvedávaly zabetonovanou nosnou konstrukci plotu (například sloupky).
5) Jak pečovat o živý plot a jak (často) jej stříhat?
Všechny rostliny, které se doporučují k výsadbě živého plotu, velmi dobře snáší zastřihávání a řezy, proto se nemusíte bát, že byste šetrnou údržbou rostlinky zlikvidovali.
Zavedené živé ploty stačí zapravit – zastřihnout mladé nepravidelně rostoucí výhony – jednou až třikrát ročně (na podzim nebo brzy z jara). Pokud jste puntičkáři, živým plotům neublíží ani pravidelný celoroční šetrný sestřih přerůstajících větviček. Obvykle platí, že jehličnaté ploty stačí zastřihnout jednou ročně, listnaté dvakrát až třikrát.
Pokud plánujete výraznější zásahy (třeba částečný řez), udělejte je v období vegetačního klidu, kdy je rostlina méně náchylná, tedy od listopadu do března, ale když nemrzne. V tomto období můžete provádět i zalamovací řezy – příliš vysoké ploty seříznout například v polovině, aby se opět zakošatily tam, kde už prořídly a odrostly. Rány po větších řezech namažte antibakteriální mastí, ať vám kmeny nezačnou uhnívat.
Nástroje na stříhání plotu je potřeba mít vždy ostré. Pokud budete větvičky pižlat tupými nůžkami, zaděláváte rostlinám na rzi a další nemoci.
Pamatujte na to, že základna plotu u země kolem báze rostlin by měla být neustále o něco málo širší než vyšší část plotu (tvar mírného jehlanu), aby měla všechna patra dostatečný přísun světla.
Pozor na stříhání plotu v době ptačího hnízdění. Ideálně se tomu úplně vyhněte, ať mohou malí zpěváčci v klidu vyletět.
Pokud máte kvetoucí živý plot, určitě ho nestříhejte na jaře, abyste neodstřihli násady na květ.
6) Jak mít živý plot dokonale hustý a neprůchozí?
Rostlinami velmi těžce ochráníte pozemek před cizími zvířaty a zajistíte bezpečí před zloději. Pokud chcete rozdělit zahradu na dvě části, pak budou dřeviny stačit.
Pokud však živým plotem vytváříte rozhradu vašeho pozemku od cizího prostranství, doporučujeme postavit klasický plot (například dřevěný nebo z pletiva, svařovaných sítí nebo plotových panelů) a potom jej z vnitřní strany osázet.
7) Co na živý plot, když ne dřeviny?
Pokud byste chtěli vysazovat spíš rostliny než dřeviny, doporučujeme nechat po drátěném nebo dřevěném plotu pnout popínavky, třeba břečťany, liány, hrachory či zimolezy nebo kolem něj vysadit bambus.
Na některých zahradách uvidíte také živý plot z mixu stromů, keřů a květin. Nejde o klasický jednořadý rostlý plot, ale o pruh rostlin, které se rozrostou tak, že tvoří přirozenou rozhradu. Pro takové případy se hodí třeba zlatý déšť, jasmín, tavolník nebo hortenzie. Aby byla výsadba dokonale hustá a postupně přes celou sezonu kvetla, je ideální mít doporučení a návrh od odborníka.
Tip! Máte rádi přírodní materiály, ale nemáte čas či odvahu na živé rostliny? Rozumnou alternativou je umělý živý plot.
Související články
- Jak vysoký plot postavit a jak zvýšit nízký plotTrefit výšku plotu není jen tak. Navíc stačí, když si pořídíte psa nebo štěně za pár měsíců...
- Jak na oplocení ve svahuSvahovitý pozemek není méněcenný. Naopak dává řadu možností na vybudování schodovité terasy,...
- Jak zabetonovat plotové sloupkyPro dlouhou životnost a pevnost, která odolá počasí i lidskému činiteli, je nutné začít s...
- Jak na výběr plotuZelenou, nebo antracitovou šedou? Klasický, nebo průmyslový? Jak vysoký? A mají k němu i bránu?...